Zpět

28.3.2018 - Fórum MF DNES

28.3.2018 - Fórum MF DNES

Proč by měli lidé ve městě žít a zůstat?

Pokud si chce jakékoliv město udržet své obyvatele, musí jim dát příjemné místo k životu, dobré bydlení, zázemí, práci, snadnou dostupnost. Osobnosti, které diskutovaly na fóru MF DNES, odpovídaly i na otázku, proč by lidé měli zůstat v Karviné...

Blanka Dadoková: Karviná podporuje sociální oblast, vše, co je třeba, je finančně zajištěno. Spektrum máme tak rozložené, že se staráme o všechny skupiny obyvatel. Hlavně péče o seniory je velmi dobrá. Město nám dává prioritu v téhle oblasti. Když se někdo rozhodne přijít do Karviné, bude spokojen se sociálními službami.

Karviná má i pověst lázeňského a univerzitního města. Určitě by jí ale prospělo trochu více reklamy. Je pravdou, že některé články, které vyšly, Karvinou poškodily. Pokud by se objevilo více článků na téma Karviná univerzitní, tak by to městu prospělo.

Petr Dyszkiewicz: Jsem patriotem Karviné. Když jsme se tady bavili o celé šíři infrastruktury – bydlení, škola, energetické zabezpečení, máme cokoliv. Karviná má co nabídnout. Zmiňoval jsem zeleň, ale samozřejmě zásadní je otázka, aby tu lidé získali odpovídající zaměstnání.

Karviná má co nabídnout. Náměstím, lázeňstvím. Ale je to o spolupráci. Lázně jsou soukromý subjekt a město nemůže rozhodovat o vývoji lázní. Ale myslím si, že jak se Slezskou univerzitou, tak s lázněmi ta spolupráce nějakým způsobem nastartovaná je.

Dále vidím to, že pokud by se podařilo přilákat nějaké, řeknu gigantičtější investice v podobě dluhu státu, to můžeme jenom podpořit. Já jako patriot mám zkušenost s lidmi, kteří přijedou poprvé do Karviné a jsou nadšení.

Karviná potenciál má. Samozřejmě mediální obraz... My sami můžeme docela pomoct tím, že to, co tady máme, budeme zveřejňovat. Město dbá na svůj tiskový odbor, máme tady televizi, veškeré možnosti, jak se zviditelnit, aby v Praze věděli, že za tím Nuselským mostem není Tatarská republika. Uvědomme si, že jsme demograficky 16. největší město v republice. Nejsme žádná dědina, 16. největší město republiky, my se máme čím chlubit. My jsme nějaké centrum, máme 750 let, máme nějakou historii LarischMönnichů. To, co tady vybudovali, dneska sice končí, ale Karviná se stále má čím chlubit.

Jan Rafaj: Já Karvinou tak úplně dobře neznám, ale odpovím na to, jestli je vnímána jako univerzitní a lázeňské město. Před 14 dny jsem tu měl majitele jedné z největších PR agentur v republice a on do té návštěvy nevnímal spojení Lázní Darkov a Karviné. To znamená najít způsob, jak se s touto značkou mediálně propojovat. Znám spoustu významných lidí, kteří jezdí do Darkova.

A co se týká univerzity, o ní se začne mluvit, až na ní začnou čas od času učit významní profesoři. Myslím si, že to tak nereálné není. Já jsem studoval na polárním kruhu ve městě Rovaniemi, které je velké jako Karviná a je 800 kilometrů od Helsinek. Zapojili se tam aktivně do Erasmu. To znamená, že byli místem, kam přijížděli zahraniční studenti a kde měli výuku v angličtině. Měli část výuky, na kterou jezdili učit profesoři z celého světa. Vždy přijeli na měsíc na dva, odučili nás, vyhodnotili a odjeli pryč. Učitelé a studenti z celého světa, z Číny, Ameriky, Kanady přijížděli na polární kruh do Laponska, vzdělávat se na University of Lapland.

Iva Sandriová: Je tu obrovský potenciál, jen je třeba hledat, jak ho využít. Co se týká univerzitního městečka, určitě souhlasím s panem Rafajem, ale myslím si, že by přispělo, kdyby mladí lidé, kteří studují na vysoké škole, tady měli nějaký způsob vyžití kromě kultury a sportu. Podle mě tu chybí vysokoškolský klub, kde by se mohli scházet a bavit. Ještě jsem zapomněla říct, že tu jsou úžasné školy, jak základní, tak střední. Rodiče mají kam dát dítě a to je další důvod, proč žít v Karviné. Podpořili jsme také novou sportovní disciplínu – work out. Teď máme mistra republiky, Evropy i světa ve work outu, který je náš absolvent. Město tomu dalo velkou podporu, a ačkoliv je to nová disciplína, která nezapadá do kolonek pro oceňování sportovních klubů, tak město ho ocenilo. A není to samozřejmá věc – návrh na ocenění jsem dávala i na kraj, aby ocenil, že má mistra světa ve work outu, tam jsme se ale do tabulek nevešli. Letos budeme dělat mezinárodní seminář pro špičky work outu. Město přemýšlí, že ještě někde postaví workoutová hřiště, tady vidím možnost ke zviditelnění. Jan Wolf: Mediální obraz je zakořeněný, že Karviná je hornické město, že jsou tu doly, tvrdá práce a nic jiného. Z pozice města se mediální obraz mění složitě. Musíte na to mít ty správné úředníky, lidi, kteří to v té branži umí, a musíte je zaplatit. Do toho se míchá politika, rozpočet, co můžete a co ne, je to takové docela složité.

Je to problém, na kterém pracujeme, a věřím, že to zlepšíme i ve spolupráci s velkými firmami, které tady jsou a kterým by také pomohlo, kdyby byl mediální obraz Karviné jiný. Jak říkal pan Rafaj, i my vnímáme, že Lázně Darkov a město Karviná si nedává mnoho lidí dohromady. Přitom spolupráce s lázněmi je na velice dobré úrovni, snažíme se lázním pomáhat, už třeba jen údržbou parku, který tady je a který využívají lázeňští hosté. To všechno jde na vrub města.

Maximálně se snažíme vytvářet příjemné prostředí, snažíme se jim pomáhat tím, že jim přispíváme penězi na akce, jako je otevírání či zavírání pramenů či jiné kulturní akce pro lázeňské hosty. A potenciál lázní může být daleko větší. A to je třeba otázka vysokoškoláků, o kterých jsem mluvil. Aby tu zůstali, musí tu mít příležitost k podnikání nebo tu vycítit díru na trhu. Pak tu budou bydlet, postaví si tu domy.

Potřebujeme změnit i princip rodinných domů ve vztahu k panelové výstavbě. V rámci republiky je u nás panelová výstavba ve velkém poměru k výstavbě rodinných domů, ale zase ti, co tu jsou v rodinných domech, mají a budou tu mít kořeny a možná jsou iniciativnější v některých věcech, takže na tom vyděláme.

Zase se vrátím oslím můstkem k tomu, že na polovině katastru města můžeme něco dělat, na polovině ne. Je otázka, jestli jsme schopni to vyřešit.

Díra na trhu, a není to nic špatného, všechny nás to čeká, je, že Karviná dělá spoustu věcí pro seniory. Generace stárnou a vysoká škola na to zareagovala. Pan Rafaj rozjel ve spolupráci s ní projet Archa, kdy vznikají sociální byty na vysokých školách, studenti začínají spolupracovat se starší generací a začínají dělat některé projekty. Myslím, že to bude do budoucna třeba. Tak, jak je to ve vyspělých státech, kdy se o seniory někdo stará, ne jen z hlediska běžné správy, ale vytváří i životní prostor.

Myslím si, že tady je díra na trhu. Máme tu lázně, máme tu dvě nemocnice. Ve kterém padesátitisícovém městě jsou dvě nemocnice, kde je veškerý servis, veškeré obory, lidé odsud nemusí jezdit na vyšetření do velkých měst? Výhod tady je spousta.

Jan Rafaj: Primátor zmínil unikátní světový projekt, který opravdu nikde nenajdete. Vybudovali jsme v našich zařízeních seniorkluby a v horních patrech mohou v krásně zrenovovaných bytech bydlet studenti vysoké školy, kteří budou mít buď bydlení úplně zadarmo, nebo zlevněné podle podílu, kolik času se budou věnovat ve svém volnu seniorům. Tohle je něco mimořádného... Karel Wiewiórka: Je i řada takových malých věcí, na kterých se podílíme a které si zaslouží, aby byly zmíněny. Vylepšili jsme komfort lidí, kteří k nám přijedou do lázní, vybudovali jsme lázeňskou knihovnu. Byla to iniciativa města, aby se komfort zlepšil. Dali jsme sto tisíc na opravy lázeňského společenského domu, který tam je a který samozřejmě využívají i naši občané. Pořád se tu omílají důvody, aby mladá generace měla důvod tu zůstat. Důvod je ten, že si tu najde vhodné zaměstnání a že práce, kterou si mladí lidé najdou, je bude bavit.

Paní ředitelka Sandriová zmínila, jak žáci chodí a dívají se, jak učiliště funguje a vypadá. Zmínil bych ještě jednu akci, která je velice důležitá, a to je akce, která té zmíněné předchází. Řada dětí si neumí vybrat, nenamlouvejme si, že v patnácti je každý hotový člověk, který ví, co si má vybrat. V řadě rodin rozhodne rodič. Proto je třeba s nimi pracovat a s úřadem práce děláme v Obecním domě Družba představení jednotlivých zaměstnavatelů, kteří tam konkrétně říkají, co budou do budoucna potřebovat.

K téhle akci, kterou nějakým způsobem zastřešuje Moravskoslezský kraj, se Karviná hlásí a dává zdarma k dispozici obecní dům a přípravy kolem toho. Motivace a vysvětlení rodičům také hodně znamená, co se týče výběru zaměstnání.

Jak říkal pan primátor, kdo si tady postaví rodinný domek, dostává příspěvek od města 150 tisíc, což není malá částka. My to tady ve městě držíme a jsme rádi, že to lidem můžeme dát, aby tady zůstali a aby se jim tady dobře žilo.

O kultuře není třeba moc povídat. Když někomu v Praze řeknu, že se bude v Karviné na zámku natáčet pohádka, tak nikdo nebude věřit ani to, že v Karviné máme nějaký zámek. Máme tady šikmý kostel, máme tady kostel Povýšení Svatého Kříže, což jsou úžasné historické památky. Máme taky radnici, která stojí za to. Lázně Darkov. Přijeďte do Karviné, přijeďte na zámek a podívejte se. Máme tu výstavu osobností.

Stojí za to v Karviné žít, stojí za to do Karviné přijet a stojí za to se do Karviné podívat. I osobnosti jsou rády, když Karvinou navštíví. Měli jsme vyhlašování Sportovce roku 2017 a jeden z těch, který předával ceny, byl Ernest Bokroš, reprezentant, trenér reprezentace do 21 let na Slovensku, přijel i Martin Galia, reprezentační brankář v házené. Předával ceny, je z Karviné, vyrůstal tady. Máme co nabídnout.

Markéta Kukrechtová: Stojí za to žít v Karviné, stojí za to se sem vracet a stojí za to tady zůstat. Já jsem žila pět let v Praze a bohatě mi to stačilo. Byla jsem přešťastná, když jsem se vrátila zpátky do rodného města. Nebudu pořád opakovat, co tu zaznělo. Máme kam chodit, kultura i sport, máme tu nádherné parky. Je tu nádherně. Vím, říkám to jako patriot a trošku mě mrzí, že lidi nejsou trošku víc patrioti. Aby to vycházelo z nich, aby tu rádi zůstávali. Je to všechno o práci, financích, bydlení, ale patriotismus bychom měli hodně podporovat. Aby to bylo v lidech a přenášeli bychom to i na děti.

Petr Bičej: Já bych prodal Karvinou jako bohatou nevěstu s vizemi, co se tu řekly. Jako sexy nevěstu. A kdybych měl tu moc, tak donutím skupinu Yo Yo Band, která spáchala strašný zločin písničkou Tam v Karviné, natočit takový videoklip, pozitivní, který by Karvinou proslavil tak, jak ji ten předchozí pošpinil. A nemusel by to být Yo Yo Band, ale takovou nějakou představu bych měl. Já tvrdím, že tahle písnička nám hodně ublížila.

Jan Rafaj: Mladí to ale neposlouchají.

Blanka Dadoková: Ale v rádiích se pořád hraje dost.

„Uvědomme si, že jsme demograficky 16. největší město v republice.“

Jan Wolf: Když jezdíme s fotbalem po utkáních, tak nám to tam schválně pouštějí před zápasem...

Všechny články